Deník z turné 2005

Nikdy nic nebylo
Jarní turné 2005, zápisky z cest

Zima byla tentokrát pro Sto zvířat dost nezvyklá, od půlky listopadu do půlky března jsme si dali koncertní pauzu, abychom si odpočinuli od náročné minulé sezóny, kdy jsme připravili, nahráli a vydali CD "Nikdy nic nebylo", jezdili a jezdili a viděli se v podstatě každý den; čeho je moc… Během pauzy se Janě narodila Jana, Wilcovi se narodila Ema a Petr udělal advokátní zkoušky. Ostatní se samozřejmě taky neflákali, ale není to tak zajímavé. Pauza splnila svůj hygienický účel, takže jsme se na první výkop velice těšili a když jsme se 15.3. poprvé potkali na zkoušce v žižkovském klubu Burundi, připomínalo to něco mezi srazem maturantů po letech a prvním soustředěním fotbalové reprezentace před Mistrovstvím světa.

Na jarní turné, které nám celkem zaplnilo diáře, jsme vyrazili v následující početné sestavě:

  • Jana Jelínková – zpěv a matka
  • Petr Ostrouchov – zpěv a kytara, po koncertě občas výrazový tanec s Tomášem B.
  • Jan Kalina – bicí, zpěv a manažer, na forbíně originální performer
  • Tomáš Belko – saxofon, rap v písni Pohádka, po koncertě občas výrazový tanec s Petrem O.
  • Tomáš Krček – bicí, perkuse a Andrea Bocelli v písni "Romeo a Julietta"
  • Wilco Versteeg – baskytara a záskok za prezidenta festivalu Anifest v Třeboni
  • Jiří Hanzlík – saxofon, v Třeboni i klarinet, občasný výlov rybníka
  • Michal Lamač – trubka, černé brýle a výstavní exponát pro fanynky nejen v první řadě
  • Martin Líska řečený "Kachna" – trombón, smyčcový orchestr v "Dámě s čápem", čáslavský humor
  • Petr Hostinský – klávesy, dlouhodobý záskok za Vlastu Bičíka, absolutní sluch, což pro něj musí být peklo…
  • Jana Jelínková ml. – "zpěv" a dcera
  • Marek Lakomý – řidič, účetní, road manager ("pouliční manažer") a takový náš best boy pro všechno, bez kterého bychom to mohli asi zabalit…
  • Karel Šváb – mistr zvuku a soprán saxofon v písni "Englishman In New York", kterou většinou zvučí Marek
  • Jan Buriánek – řidič Jany & Jany a fotograf, autor všech fotek, které zde máte v příloze
  • Tereza Aulická – chůva, která si místo našeho koncertu vždycky v hotelu užívá sólový výkon malé Jany

Z kanceláře nám mohutnou podporu poskytují Pavlína Fechterová, Naďa Machková a Julie Včeláková, holky z 2media, které našimi tiskovými zprávami, fotkami a novinkami neustále obtěžují novináře (anebo popravdě: dělají nám účinnou mediální hradbu, aby se k nám dostaly opravdu jen ty nejzajímavější nabídky na celostránkový rozhovor či foto na titulní straně).

A zde jsou naše narcistní zápisky z cest:


1. TRUTNOV – New End (sobota 19.3.)

První zastávkou je klub v prostoru zasněžené trutnovské továrny, romanticko – industriální atmosféra. Zahajujeme poprvé (a od té doby pokaždé) monstrózní fanfárou ze Straussova Zarathustry. Je narváno a my si po čtyřech měsících opět užíváme slastný pocit exhibicionistů.


2. PLZEŇ – Pod lampou (středa 23.3.)

Osvědčený plzeňský klub nás ani tentokrát nezklamal. Všechno maká jak na drátkách a i tady je plno, což nás naplňuje pocitem uspokojení. Secvičujeme Stingův hit "Englishman In New York", dechaři ještě hrají z not, ale Karel odmítá premiéru, neboť nestačil nazvučit sopránku – takže až v Akropoli.


3. PRAHA – Palác Akropolis (středa 30.3.)

Po podzimním křtu CD "Nikdy nic nebylo" zde máme opět vyprodáno v předprodeji, takže se zase musíme pochválit, jak nám to funguje. Zvučíme už od časného odpoledne a "šau" (jak říká Ondřej Soukup) zahajuje Elton John se svými pěti největšími hity. Kapelu mu tvoří Krk, Wilco, Petr H. a hostující kytarista Peter Binder. Eltonovi se v Praze tak líbilo, že si hned na 21.6. objednal Sazka Arenu. Jak říkala jedna mladší fanynka v kotli: "To je ten Elton Džon, jo? No… je dobrej, ale Zvířata jsou lepší!"


4. PARDUBICE – Žlutý pes (čtvrtek 31.3.)

V Pardubicích jsou doma Petr Hostinský, Vlasta Bičík a dnes už i Kachna, jinak čáslavský rodák. Možná je to tím, že přišli jejich rodinní příslušníci, ale i tady je narváno a šéf zrekonstruovaného velmi "západně" vyhlížejícího klubu "Žlutý pes" nás uznale poplácává po ramenou. Jedním z nejdivočejších návštěvníků je Márdi z kapely Vypsaná fixa.


5. ČESKÝ KRUMLOV – Krumlovský Mlýn (pátek 1.4.)

Do Krumlova jezdíme vždycky na víkend a bereme s sebou i naše blízké. S Tomášem B. sem jezdí pravidelně jeho syn Matěj, který se i tentokrát ujal role prodavače CD. Hrajeme v prostorách Krumlovského Mlýna, kde od stropu visí stařičký letoun a šatnu máme na terase nad řekou, zase – jak jinak – plno. Dlouze do rána popíjíme v Traveller´s Hostelu, kde rovněž uléháme k noclehu.


6. TÁBOR – Festival Krmelec (sobota 2.4.)

Po povinné procházce po centru města Krumlova a po obědě v "Šatlavě" resp. "U dwau Maryí" (jak kdo) vyrážíme směrem Tábor na festival Krmelec. Jana cestou odkládá dcerku u známých v Budějovicích, kam se budeme vracet. Vracíme se ovšem rychleji, než jsme čekali, neboť přítomný zvukový aparát se pod tíhou událostí omlouvá ještě před naší zvukovkou a podle informace místního zvukaře se to "nedá opravit". Že se to údajně podařilo opravit 10 minut po našem odjezdu a festival zdárně pokračoval, to je ovšem jiná…


7. ČESKÉ BUDĚJOVICE – K2 (sobota 2.4.)

Z Tábora tedy bystře míříme do Budějovického klubu K2, těsného, lehce zatuchlého, leč velmi útulného prostoru u plaveckého stadionu. I zde je nacpáno, a tak zuřivým tanečníkům musí v kolizi s pódiovou technikou (není lepšího zážitku, než když člověku vyrazí zuby tanečníkem poražený mikrofon) bránit mohutní bodyguardi. Vzhledem k tomu, že pódium je zde v podstatě na úrovni hlediště, skýtá se nám milý pohled – místo na roztančené fanynky (Jana fanoušky) hledíme ze vzdálenosti necelého metru do zátylků nekompromisních obránců míru.


8. PRAHA – Futurum (neděle 3.4.)

Po nepřetržitém čtyřdenním koncertování zde máme ještě pátý bonbónek. Nejde ovšem o řadový koncert, ale o náš příspěvek studentskému plesu v Národním domě na Smíchově, kde proudí davy slušňáků v oblecích a mladých dam ve večerních róbách; s postupující hodinou a hladinou alkoholu ve studentské krvi ovšem přestávají původní ohozy plnit svou společenskou funkci (obzvlášť když k tomu hraje naše skočná partička)…


9. PŘEŠTICE – Nucený výsek (sobota 16.4.)

V sympatické obci jižně od Plzně jsme už vystupovali a stejně jako tenkrát večer zahajuje plzeňská parta "Los Lososos". Na pódiu je trochu těsno a taky zvuk by mohl být trochu velkokapacitnější, ale zůstává celkově pozitivní zážitek. Malá Jana s Terezou bydlí v penzionu "U Šárů".


10. OSTRAVA – Boomerang (čtvrtek 21.4.)

Jeden z oblíbených klubů v proslulé Stodolní ulici. Odpoledne zde probíhá jakási prezentace nové zvukové aparatury, která jest na přání zvukařů ponechána i na náš večerní koncert. Poprvé výrazně zasahuje do našich plánů dopravní situace, neboť auto s Janou & Janou zůstává kus za Prahou v nepředstavitelné zácpě a po chvíli se beznadějně vrací do Prahy. Jirka, který k nim měl v Brně přisednout, nejdřív marně stopuje (přece jen, není už to žádný vojín…) a pak ho do Ostravy obětavě dopravuje naše kamarádka, brněnská advokátka Šárka Boučková. Petr s Tomášem B. poupravili Janiny texty s ženským prvkem do druhé osoby ("budeš stará dáma, která žije s čápem…", "já byl, tys nebyla…" apod.) a Petr zpívá z papíru Janiny písně. To, že s Janou chyběl i Honza B., její řidič a fotograf, se pozná též podle toho, že zde chybí nabídka fotek.


11. HRADEC KRÁLOVÉ – El Diablo (pátek 22.4.)

Do Hradce se přesouváme z Ostravy, Jana přijíždí z Prahy, Kachna s Petrem H. z Pardubic, neboť z Ostravy ještě v noci odjeli vlakem. Klub El Diablo je asi nejsubtilnější, ve kterém jsme kdy hráli. Samozřejmě, i tady je narváno, ovšem to vzhledem k velikosti klubu není až takový problém.


12. EVROPA 2 – live koncert (neděle 24.4.)

Nenápadná studiová vsuvka mezi živými koncerty. Na Evropě 2 performujeme v hodinovém live vystoupení a mezitím jsme v rozhovoru s Katkou Kozákovou neskonale vtipnými glosátory…


13. BRNO – Musilka (úterý 26.4.)

Musilka je v podstatě kulturní dům, na první pohled dost zvláštní "tělocvična", kam se atmosféra dostaví až s nástupem masy diváků – a masa nás ani tentokrát nenechala na holičkách. Karel dráždí místní zvukařské kolegy pečlivě nacvičeným brněnským akcentem.


14. PRAHA – Vagon (středa 27.4.)

Trochu jsme podcenili kapacitu. Ve snaze vyhovět poptávce jsme nechali do klubu nacpat 450 lidí (i tak řada zklamaných odešla k domovům), což způsobilo nedostatek vzduchu a velmi těsné prostředí. Naštěstí tak sevřený kolektiv, jakým je naše partička, to nemohlo rozházet a živelným způsobem jsme opět rozdávali plnými hrstmi radost v podobě našich hudebních kousků.


15. DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM – Barakuda (pátek 29.4.)

Opět osvědčený klub v obci, kde se nachází velmi početná komunita našich fanoušků. Předkapelu nám činí místí pop-rockový soubor "Enter" a po koncertě se podepisujeme fanynkám na intimní místa, takže si připadáme jako opravdoví borci (hranice mezi opravdovým borcem a stárnoucím loudilem je ovšem velmi neostrá).


16. PRAHA – Šlechtovka (sobota 30.4.)

V těsném sousedství stále chátrající nádherné secesní restaurace Šlechtovka v pražské Stromovce (prostor pro společensko-politickou kritiku: nezbední zastupitelé z Prahy 7, opravdu to necháte spadnout???) hrajeme spolu s Krausberry na odpoledním dýchánku, přítomno je zejména mnoho matek s kočárky včetně dvou zimních kapelních novorozeňat. Ideální slunečné odpoledne.


17. PRAHA – Hostivař (sobota 30.4.)

Ze Šlechtovky se přesouváme do Hostivaře k přehradě, kde opět probíhá Hajdulafest. Hrajeme od 22:00 pro mnoho tisíc tančících a spokojených diváků a v dáli planou čarodějnické ohně. Jest ovšem třeba důrazně vyčinit najaté "Security" firmě, jejíž statní chasníci s velkým nadšením a pocitem důležitosti tak neurvale zacházeli s diváky v první řadě před hrazením u pódia, že by to příště chtělo oslovit jedince s vyšším stupněm inteligence.


18. OLOMOUC – Konvikt (pátek 6.5.)

Půlnoční vystoupení na nádherném nádvoří v Konviktu jako součást festivalu Divadelní flóra. Spousta lidí a výtečná atmosféra. Nocleh v několika místních hotelích.


19. FRÝDEK MÍSTEK – Stoun (sobota 7.5.)

Podzemní bunkr v areálu frýdecké (nebo místecké?) školy je opravdu absurdní prostor a dlouhá úzká chodba vedoucí strmě dolů by asi ve vstupu zabránila nejednomu klaustrofobickému hudebníkovi, ale co by mohlo být pro rockový klub ideálnější. Chvástáme-li se většinou počtem návštěvníků, jest třeba popravdě přiznat, že tentokrát se jedná o výjimku z pravidla, ovšem přičítáme jí sebekriticky konkurenčnímu hokejovému zápasu Česko-Slovensko na MS ve Vídni. Stovka těch, kteří se dostavili, je ovšem 100% naladěna na naši vlnu a koncert se tedy velmi povedl!


20. TŘEBOŇ – Roháč (úterý 10.5.)

Závěrečný večer Anifestu, mezinárodního festivalu animovaného filmu. Máme zde dvojí roli – v rámci oficiálního zakončení a předávání cen nejdříve plníme funkci promenádního orchestru, který hraje znělky, mezihry a fanfáry a velmi si to užíváme. Při odpolední generálce Wilco ochotně zaskočil za francouzského prezidenta festivalu a vzhledem k tomu, že oba umí asi tak stejně česky, byla to generálka se vším všudy. Koncert od 22:00 na tomtéž místě je poté velkolepou akcí, na níž kromě hostů Anifestu dorazily i davy věrných fanoušků z různých končin – včetně Plzně a Budějovic.


21. LITOMYŠL – Kotelna (pátek 13.5.)

Den po výročí Smetanovy smrti hrajeme v jeho rodišti, ale nijak zvlášť to neprožíváme. Opět vyzkoušený klub, všechno krásně funguje. Přestože je i zde plno, diváci jsou trochu vlažnější a rozjíždějí se až při přídavcích. Opravdovým přídavkem je ovšem apokalyptický tanec Tomáše B. a Petra O. po koncertě na tanečním parketu.


22. ŽĎÁR NAD SÁZAVOU – Batyskaf (sobota 14.5.)

Ráno v Litomyšli je ve znamení procházky po náměstí a návštěvy restaurace. Odpoledne se přesouváme přes Poličku (mimochodem rodiště Bohuslava Martinů, ale nijak zvlášť to neprožíváme) do Žďáru nad Sázavou a před koncertem ještě v rámci kulturního programu navštěvujeme Unescem chráněný kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Pak se přesouváme do svatostánku kultury – žďárského klubu Batyskaf. Po krátké konzultaci se shodujeme, že nebudeme konkurovat hokejovému semifinále MS Česko – Švédsko a začátek koncertu odsouváme po skončení zápasu. Společně s návštěvníky klubu sledujeme přenos na plátně, zvučíme o přestávkách… Hoši to ovšem nezvládli v normálním hracím čase, a tak začínáme až po prodloužení, kolem jedenácté, ovšem posíleni českým postupem do finále. Cestou do Prahy nám před auto skáčou jihomoravské srnky.


23. Praha – Vagon (středa 18.5.2005)

Po třech týdnech se vracíme do našeho oblíbeného Vagonu. Tentokrát je zde více vzduchu, tak neomdléváme tak často jako v dubnu.


24. Strakonice – Dům kultury (pátek 20.5.2005)

Sál, který dnešního večera hostí náš umělecký soubor, vypadá přesně tak, jak se jmenuje. Honosný sál kulturního domu s dřevěným obložením a saténovou oponou. Diváků asi stovka (na strakonicku nám zbývá ještě dost práce :-), leč všichni tančí jako o život. Naštěstí Tomáš B. a Kachna našli v zákulisí dostatek divadelních kulis, takže koncert získává i divadelní rozměr.


25. Praha – Staroměstské náměstí (sobota 21.5.2005)

Odpoledne přispíváme naší troškou festivalu Star fest pořádaného v rámci Maratonského pražského víkendu. Zvukovkou ničíme japonským turistům požitek z defilé příšer na Orloji (přesně v 16.00 zvučíme bicí), posléze před naším vystoupením pódium zahřívá brazilský soubor písní a tanců a při koncertě nám do ksichtů (některým do obličejů) šajní největší existující a ničím nepřekonatelný Reflektor. V 18:00 vyklízíme prostor pro -123 minut. Karel si poničil sopránku, takže než ji opraví, nebudeme nejspíš hrát náš oblíbený přídavek Englishman In New York…


26. Praha – Vagon (neděle 22.5.2005)

Dnešním koncertem přispíváme (jako každoročně) k dobrým vztahům s naším dánským fanklubem. Před devátou skutečně do sálu vstupuje přes sto dánských teenagerů a jsou připraveni si koncert po všech stránkách užít. V popředí postávají i věrní čeští fanoušci, kteří dorazili za účelem česko-dánské družby.

Bohužel jsme si v kapele nevysvětlili dostatečně, kdy vlastně končí ono "turné" a začínají normální "neturné" koncerty. Počínaje červnem 2005 ale hrajeme většinou venku a na festivalech, takže deník už nebudeme natahovat a ukončíme ho s koncem května. Na výjezdy s námi ale dál jezdí obětavý fotograf Honza B., takže fotokapitoly pokračují bez pauzy dál.

25.03. Praha
31.03. Říčany
01.04. Liberec
21.04. Hradec Králové
21.04. Praha




Na webu je právě 10 návštěvníků.