STO ZVÍŘAT

Nástěnka

všechno, co říkám jsou banality
nikdo mě nevnímá pořádně
jenže i já mám svoje city
jsem totiž nástěnka
v manželský poradně

já říkám svý jen výstřižkama
zažloutlý nečtený torza vět
a celej život jsem tu sama
a kdybych mohla, tak
mohla bych vyprávět

každej má svoje problémy
sorry, já jenom nechci lhát
rači bych byla, věřte mi
barová lavice například…

na lidi koukám z konce chodby
ty sotva vypadaj na lásku
nikdo se na mě nesmí zlobit
že ztrácím iluze
o tomhle závazku

v manželství život je kvalitnější
u stolu prej taky v posteli
jenomže trable, co pomáhá řešit
by lidi bez něho
v životě neměli

Erotickej film

tohle je béčkový erotický kino
jenom pár zoufalců, zahulíno
a ten film umění vážně není
laciný lokace, ubohý nasvícení

režisér musel bejt asi slepej
kamera neostří, obraz se klepe
vraťte mi za lístek, tohle ne, díky
chci si dát panáka, mám dost erotiky

omlouvám se, mý bejvalý ženy
za ty postelový scény

slyšíte, hele, chci vrátit vstupný
cože? to nebylo nepřístupný?
je toho fůra, za co se stydět
happy end nečekám při týhle bídě

Přístav domácího štěstí

přístavní dělníci plivali kdo dál
jeden z nich cigárem do vzduchu bodal
a pak si o první to druhý zapálil
přístavní dělníci do dálky plivali

k obloze smrděly solený ryby
čeho je příliš a co ti tak chybí
fakani házeli po raccích kameny
k obloze smrděly ryby solený

začly se dloužit fialový stíny
tak proč se pořád díváš do hlubiny
seš divnej chlápek, to ti teda povím
začly se dloužit stíny fialový

někdy dost temný sny se dostaví
na molu s provazem sedíš bez hlavy
a na návnadu svojí hlavy
lovíš úhoře masožravý

Královna temných spádů

hodino dlouhá rok
milenko sebevrahů
ty světlo zpod dveří
královno temných spádů
jak na to nemyslet
když v hlavě někde vzadu
cítím, že přicházíš
že stojíš na mým prahu
královno temných spádů

královno propastí
tak dobře, zas tě čekám
já a má nespavost
ty přece musíš chápat
jak ženská vyhoří
když doma nemá chlapa
kterej by zahřál jí
a tebe poslal někam
královno temných spádů

ty děsná hodino
padání do svý hlavy
jsem tvoje ztracená
a marnotratná dcera
jsem jako zamčená
do básně od Baudelaira
stokrát tě zabiju
a stejně nezastavím
královno temných spádů

Víno s klokanem

četl jsem třetí svazek
evropskejch dějin zívání
kdo ví, jestli se něco nestane
popel mi padal na zem
pak přinesli snídani
a víno z Austrálie s klokanem

vajíčka byly děsný
kafe mi ale chutnalo
kdo ví…
skutečnost změním ve sny?
nebo půjdu na malou?
pili jsme bílý víno s klokanem…

říkám si: to mi svědčí
nehnat se pořád dopředu
ať žijou povaleči
dal jsem si něco k obědu

pak přišel jeden kámoš
a říká můžu na chvíli?
pak přived ňákou známou
a zase jsme se napili

servírka měla velký
sny, kterejm nikdo nevěřil
a oči krotitelky
pak přinesla večeři

takhle se mi to líbí
a budu to tak dělat dál
nedělat nic, ani chyby
jen klokan to odskákal

Recept

znám tenhle recept díky tetě Lucce
tradiční způsob, jak uvařit srdce
první věc: počkám na výhodnej nákup
a pak ho krájím, část dám do mrazáku

omyju zbytek, to udělám vždycky
je doufám jasný, že musí bejt lidský
pak začnu smažit srdce na cibulce
nejdřív jen jemně, potom hodně prudce

pohlídám, ať se nevyvaří voda
pak ho dám sežrat tomu, kdo mi ho dal
a když to jídlo můj host nepochválí
přidám tam chilli, jen ať ho to pálí

jsem proti tetě Lucce prachmizerná
tak se mi často připálí a zčerná
je to jen maso, tak jen žádnou lítost
žádnej strach, bude další příležitost

vážně jsem nad tím, vařit se má s klidem
i když pak hostům v puse pachuť zbyde
to je vše, příště probereme játra
a taky vhodnej výběr psychiatra

Havran

ON:
probudíš se, hlava bolí, zdá se, že jsi alkoholik
žaludek se taky vzbudil, puch, jak by tu řádil mor
v puse cítíš hnusnou pachuť, oční víčka drží v šachu
slunce přes chuchvalce prachu, oranžovej semafor
co to vedle tebe leží? cizí, ženě blízký tvor
jenom šeptáš: never more

ONA:
probudíš se, nejsi doma, vedle tebe chlápek co má
obličej jak bublaninu, slušnej casting na horor
jeho dech je závan smrti, strašnej byt ve strašný čtvrti
aspoň že tě neuškrtil, ztrácíš smysl pro humor
cos to sakra včera pila? chce to model „vichr z hor“
a potom už: never more

ON:
takhle paní, ta je, teda… spodní prádlo všude hledá
a pak sípe, kristapána, musím si vzít postinor

ONA:
sama sobě se teď hnusíš, řekni jenom já už musím
žádnej úsměv, žádný pusy, na rty ani na bachor
jednou na to vzpomeneš si jak na hodně trapnej fór
jdi a hlavně: never more

Návod jak ji sbalit

tak jako každý eskymácký dítě
rozlišuj dvacet druhů sněhu
na holky funguje znamenitě
když zabalíš to do příběhu
po tomhle možná všimne si tě

další krok: musíš vyjmenovat plynně
aniž bys koukal na papír
sto slov, který maj v albánštině
pro to, co znáš pod pojmem knír
jen tak tě pustí do předsíně

dál: její fotku spal v plameni svíce
a popel zalij smůlou vroucí
a přidej inkoust z chobotnice
a taky slzy prázdnejch nocí
jen tak tě pustí do ložnice

když tohle všechno dokonale zvládáš
je čas jí přiznat, že jsi chlápek
v kterým se duše s tělem hádá
a každý její ne předem chápeš
jen tak tě možná bude mít ráda

tohle ví každý eskymácký dítě…

Ikaros pro chudý

řekni čí pohled hledal jsi v mejch očích?
kohos to pozval na gin, co jsem pila?
a při tom tanci, s kým ses to loučil?
já se neloučila

po kom jsi toužil, když jsi šeptal chci tě?
kohos chtěl opít? sebe každopádně
co se to stalo, tváříš se jak vítěz
ale jsi na dně

kohos to líbal, když jsme spolu spali
není moc běžný po tom tajně brečet
asi je žhavá, když ses takhle spálil
sobě neutečeš

já taky chtěla, ale neutekla
já milej zlatej nemůžu tě léčit
komu ses divil, když jsem ti pak řekla
zavři dveře zvenčí

Mrtvej pán

jsou noci
šedivejch vlků
zpuchřelej měsíc
nutí je výt
máš v dlani
stříbrnou kulku
to pak je těžký
se nezastřelit

jsou noci
stárnoucích paní
který maj rande
na inzerát
máš v srdci
naivní přání
to pak je těžký
se nezačít smát

ať kvílí ulicí sto zlitejch démonů
na počest jedný, která padá z balkónu
sražená samotou a tím, že se jí ptám
vo co jde, vždyť je bůh taky sám

jsou lidi
pro sebe trestem
který maj v sobě
rezavej drát
jsou noci
v šíleným městě
žít s tebou nechci
chci s tebou spát

Bez tebe

neodcházej nebo nevím, co se stane
co když noc bude vystřídaná ránem
úterý středou, zima jarem
a ten kdo zestárne bude starej?

neodcházej nebo nevím, co pak přijde
co když nádech bude následovat výdech
a výdech nádech a pak znova
co když se to bude opakovat?

neodcházej nebo vážně nevím co pak
co když protiklad pak bude to, co opak
a černá nebude mít odstín jako bílá
a slabost nebude to samý, co je síla?

neodcházej nebo nevím, co to spustí
to co se stalo, pak bude minulostí?
co když poznáme, že krev to není voda
a chlapi budou se zpíjet po hospodách?

U nás se dojídá

vyrůstal jsem za břevnovským klášterem
nikdy nevíš, kde to dítě sebere
že rodiče nejsou jeho rodiče
otec mlčel, nechtěl mluvit o ničem

otec si byl jistej, matka nejistá
nikdy nevíš, co ti život přichystá
jediná věc, kterou jsem se dozvídal
bylo, že se u nás doma dojídá

vyrůstal jsem v myšlenkový chudobě
na základce nechodil jsem na oběd
šel jsem domů dojíst jídlo z neděle
byl jsem hloupej, tlustej, ale veselej

na chodbě kříž
s mrtvým Ježíšem
na sobě máš
chemlon kožíšek
a kalhoty po bráchovi
vzadu s klínem, jako nový

dojídat je u nás pořád pravidlem
když se mluví, tak nanejvejš o jídle
když syn něco řeší, já mu povídám
rači jez a mlč, u nás se dojídá

Nevýchovnej koncert

předloni, což je důkaz vkusu
měli jsme angažmá u cirkusu
v němž slavná Raguna
nejproslulejší náměsíčnice Itálie
zlomila srdce bubeníka
ten od té doby pije

došlo též k malé nehodě
s epileptickým slonem
od té doby si trumpeťák
zpevňuje zuby kanagomem
a proto musí vypít litr rumu denně
a tudíž vypadá poněkud unaveně

teď ale smradi budem hrát
a tím se neutají
vážné vzdělání a směšný plat
co naši umělci mají

kapela je popovou stálicí
s dechovou sekcí, s vodou na plicích
pak je tu basák, nemůžem ho vystát
a slavný Pedro, tříprstý pianista

a vzadu za mnou je kytarista známý
hlídejte dcery, ať nejsou chvíli samy
a zlatý hřebík každé naší štace
sladká Džejn, skvělá ve zpěvu a v páce

nakonec já, no ano nikdo jiný
já zpěvák bez hlasu a otec bez rodiny
hrajem jak naposledy v tomhle roce
a tohle je náš nevýchovnej koncert